UX mýtus č. 23: Možnosti by měly být omezeny na 7±2

UX mýty jsou autorizovaným překladem původně anglické série, kde tento článek vydal Zoltán Gócza jako Myth #23: Choices should always be limited to 7+/-2.


Omezení položek menu nebo rozevíracího seznamu na Millerovu magickou 7 je omezením zbytečným. Původní teorie George Millera tvrdí, že lidé si ve své krátkodobé paměti nemohou uchovat více než 7 (plus mínus 2) položek. Na webu jsou však informace stále vizuálně přítomné, lidé si tak nemusí nic pamatovat, a mohou se proto zorientovat i v širším výběru.

Výzkum například ukazuje, že nabídky širší struktury bez hlubšího zanoření mohou fungovat lépe než nabídky hlubší. Také domovské stránky e-shopů bohaté na odkazy, jako například stránky Amazonu s odkazy na více než 90 kategorií produktů, jsou použitelnější než domovské stránky s pouze několika odkazy.

Články vyvracející mýtus 7±2

  • Článek o Millerově zákoně na Wikipedii jasně ukazuje, že se zákon vztahuje pouze na krátkodobou paměť, nikoliv na informace, které si může člověk ihned znovu přečíst. — The Magical Number Seven, Plus or Minus Two
  • I sám George Miller byl šokován, jak špatně byl jeho původní koncept vyložen a řekl: „The point was that 7 was a limit for the discrimination of unidimensional stimuli (pitches, loudness, brightness, etc.) and also a limit for immediate recall, neither of which has anything to do with a person’s capacity to comprehend printed text.“ (Poznámka k překladu: tohle jsem fakt nedal, nechávám v původním znění…)
  • Jakob Nielsen říká, že ačkoliv je při návrhu webu nutné brát krátkodobou paměť v potaz (např. označováním navštívených odkazů nebo zobrazováním nápovědy bez opuštění současné stránky), pro návrh menu je to zavádějící. — Short-Term Memory and Web Usability
  • Další článek od Nielsen Normann Group – i když zdůrazňuje význam dávkování obsahu – říká, že „zmatení designeři někdy zneužijí toto zjištění (tj. mýtické číslo sedm) k obhájení zbytečných omezení navrhovaného řešení“. — How Chunking Helps Content Processing
  • Edward Tufte říká: „Tyto studie o zapamatování nesmyslů pak vedly některé UI designéry k závěru, že na seznam nebo snímek patří pouze 7 položek, což je závěr, který si lze vytvořit pouze kvůli nedočtení teorie. Millerova teorie ve skutečnosti ani nestanoví ani neimplikuje pravidla pro množství informací, které mají být zobrazeny v prezentaci.“ — The magical number seven, plus or minus two: Not relevant for design
  • Výzkum naznačuje, že široké nabídky nejvyšší úrovně fungují nejlépe, protože jsou nejefektivnější a nejméně náchylné k chybám. — Breadth vs. Depth
  • Článek od GUUUI popisuje, jak může zjevná jednoduchost někdy vést k vyšší složitosti, a také vyvrací mýtus 7±2. — Balancing visual and structural complexity in interaction design
  • Článek na webu ClickZ vysvětluje, že i když je 7 možná magická, rozhodně není založená na vědě. Human Factor to zase řeší v článku Reducing reliance on superstition.
  • Pokud máte hodně možností, nemusíte v uživatelském rozhraní omezit jejich počet na sedm. Měli byste však promyslet každou z nich a zvážit její nutnost, protože více možností ne vždy vede k vyšší spokojenosti.