Snadná udržitelnost je téma, které se dost promítá do mého přístupu k tvorbě a používání webů. Internet je totiž fajn, ale pokulhává v uchování informací. Tolik jich s časem zmizí z povrchu webovýho, až to hezký neni. Přitom se s tím dá bojovat. Chce to jen nesednout na lep sockám, uvážlivě volit technikálie a zálohovat, zálohovat, zálohovat…
Informační sila
Ne že bych chtěl žít úplně analogově, ale sociální sítě pročítám už jen velmi omezeně a sdílím tam maximálně odkazy na vlastní web. Co internet tlačí špatným směrem, je totiž i odklon od svépomocí postavených webovek k sockám.
This is more than just link rot, it’s the increasing complexity of keeping alive indie content on the web, leading to a reliance on platforms and time-sorted publication formats (blogs, feeds, tweets).
Ty mají logickou potřebu zamykat obsah za přihlášení, reklamy se pak totiž snáz cílí a hlavně dráž prodávají. Zároveň ho to ale skrývá před vyhledávači. A já nechci horkotěžko piplat svůj obsah, aby pak shnil v cizí výloze, pokud za promování sám nezaplatím.
Lepší práce s obsahem, prolinkování jednotlivých příspěvků nebo jejich seskupení do kategorií jsou pak naprosto nereálné cíle, což je přesný protipól digitálních zahrad. V těch obsah přirozeně roste, prolíná se a obohacuje.
Technikálie
Složitost udržování vlastního webu je bohužel jedním z hlavních důvodů, proč se tomu chce spousta lidí zcela vyhnout. Problém je ovšem jen ve volbě toho správného systému. WordPress je sice nejprofláklejší, ale zároveň pro spoustu lidí přehnaně komplexní a je potřeba ho neustále udržovat při životě. Proto radši přijdu o pár peněz za jeho správu a web udělám bez něj.
At its core a web page is simple. That’s the beauty of it. And when you publish HTML to a server that you control; that’s fucking powerful. Autonomy and independence are central to the web. We can’t forget that.
Weby je prostě třeba dělat jednodušeji. Ve finále z toho totiž stejně vypadne jen kombinace *.html, *.css a *.js. Dost možná tedy stačí i blbuvzdorný Jekyll. Weby typu Skafalda pak žijí díky statice zcela bez údržby a dost možná nás přežijí.
Souvisí to i s mým digiklídkem a snahou s technologiemi trávit jen nezbytně nutný čas. A když už je nutný, věnovat ho tvorbě a vylepšování místo zbytečné údržby, která vlastně nic viditelného nepřinese. Ono tu trochu jde i o již zmíněné „vyšší dobro“ v podobě zachování informací. A tímhle sentimentem rozhodně netrpím sám.
Zálohování
I když bude web jednoduchý, měl by být pojištěn zálohou. V případě Jekyllu se toho dá snadno a automaticky dosáhnout s Gitem, u WordPressu je to trochu těžší, ale taky proveditelné.
Kromě soukromých záloh ale web ideálně i veřejně zrcadlete do archivů jako Wayback Machine, ať nemusíme spoléhat na pár nadšenců hromadících informace na disky pod postelí. A kromě vámi publikovaných stránek do něj nahažte i ty, na které odkazujete, ať informace nemizí v propadlišti dějin.
Může se to zdát jako zbytečná námaha, ale má smysl. Pravidelně si to připomínám, když musím ve štědře odkazujících UX mýtech nahrazovat odkazy za ty do archivu. A vzhledem k tomu, že jsem na ALES.NET místo „⤤“ značící externí odkaz zvýraznil archivní „†“, vypadají teď omylem některé z mýtů spíš jako hřbitov. Byla by škoda, kdyby tak dopadl celý internet.
(…) a system of open networks connected to individually controlled computers tended, as the printing press did, to wrest control over the distribution of information from gatekeepers, central authorities, and institutions that employed scriveners and scribes.