Nějakej ten čundr už jsem ušel a něco málo se naběhal. Snižovat čas půlmaratonu mě ale už tolik neba a celej neláká. Za zajímavější výzvu beru ultramaraton. 70+ km na trase Praha–Prčice je první výkrok.
Příprava
Vzhledem k nepřípravě — poslední měsíc jsem byl na dovolený — jsem vyhodnotil jako vhodnou strategii se na sobotu aspoň vyspat. Na povel nezaberu, takže jsem musel spánek šoupnout. Týden jsem chodil spát o půlhoďku dřív a dřív, abych se ve finále stejně vzbudil už ve 2:00 a znovu nezabral. Aspoň je víc času na ranní rituály, dneska důležitější než jindy. ☕️💩
Vlevo „příprava“, vpravo už následky, ale nepředbíhejme. 🙃
Před odchodem už váham jen nad botama. Altra Lone Peak by mi daly rezervu ve špičce, kdyby mi natekly nohy. Ale bojim se absence dropu, takže nazouvam pohodlnější On Cloudmonster. Vzhledem k asfaltovější trase, než jsem čekal, se to ukáže jako dobrá volba.
Start
Brzkej start z postele mi aspoň pojistil plán bejt i brzo na startu. I tak fronta asi na 20 minut. Strategii s větší časovou rezervou na průchod kontrolama evidentně nevolim sám a vlastně nevim, nakolik mě to zneklidňuje. Pokud bych udržel tempo 6 km/h (resp. 10 min/km), dává mi to rezervu 3:30, ale už čekánim na startu z ní půlhoďku ztrácim.
Nezbejvá než zapnout měření na hodinkách v ultra úspornym režimu, aby vůbec vydržely… a vyrazit. Je 4:54.
10 km v nohách
Pocitově nemůžu chytit tempo, takže tuhle mentální zátěž outsourcuju na skupinu, která podle kvalitního a hlavně zároveň opotřebovanýho vybavení vypadá věrohodně. Záhy ale odpadávaj na pivo a já… nemam chuť? Velmi nevšední pocit.
20 km
U kontroly v Týnci na ~27. kilometru mi dochází, že jsem ještě vůbec nepil. Posílam tam malinovku a za odměnu i jeden žejdlík navrch.
30 km
Kromě už čtvrtý obložený kaiserky musim zpucovat i celej pytel gumídků. Jenom díky nim se doplácam ke kontrole v Neveklově na ~42. kilometru, vzdálenostním ekvivalentu maratonu.
40 km
U kontroly se posilnim chlebíčkem a pressem. Začíná pršet, čehož mistrně využívam na delší pauzu. Najednou si uvědomuju, že už půl hoďky čumim do blba, i když už dávno neprší. Ocenil bych pivo, ale nemam sílu čekat znova frontu. Naštěstí je kousek po cestě provizorní výčep místních podnikavců.
50 km
Na vrcholku kopce se jako fata morgána zjevuje stánek veselejch hasičů. Dávám si jedno a strategii definitivně přehodnocuju na cestu od piva k dalšímu.
Relativně brzo se u rybníka zjevuje ještě veselejší parta, tentokrát i s klobásama. Dám si a samozřejmě ne na sucho. Sednout si ale byla chyba, byť jen na 10 minut. Nohy mam jak z betonu. A na patách objevuju brutální puchejře.
60 km
Vdechuju párek a pivo. Neměl bych si sedat, ale stejně to udělám. Nohy znova tuhnou, ale aspoň povolej záda. Došlo mi, že od 30. kilometru jsem na jídlo v batohu nesáh, příště (?) budu v zásobování střídmější.
72. km
V cíli za 14:25, respektive 12:41 bez přestávek v překvapivě stabilnim tempu 10:34 na kilometr. Rezerva 40 minut. Beru památeční botičku, bonusovej magnet pro Pražáky a kodrcam se na vlak. Přes nádražku.