Na otestování evropský vlakový lítačky Interrail jsem vyjel nejdřív do Kodaně. A volba to nebyla náhodná, až k Dánsku totiž z Prahy vede železnice přímo, takže jsem předpokládal klidnou cestu.
I tak ve mně ale trochu hrklo, že drncání potrvá nejmíň 14 hodin a 2 přestupy. Radši jsem proto nejdřív dojel přímákem do Hamburku, trochu ho prošel a další den jen popojel do Kodaně. Tím jsem ušetřil přes 2 hodiny a nervy s dobíháním spojů.
Hamburk, Německo (7h cesta)
Českej vlak jel skoro načas, akorát bez funkční zásuvky a s wifinou v Německu přiškrcenou na 200 MB (?!). Před odjezdem jsem se moc nepřipravoval, ale zrovna možnost pracovat jsem si pojistil energií sbalenou na cesty (nabije i počítač). A roaming mobilních dat za mě z operátorů vymlátila Unie. 💙
No a to je všechno, co k práci potřebuju. Nemam totiž tohle cestování jako stopro dovolenou. Představa je taková, že si vyzkoušim režim podobnej nomádění v dodávce, kdybych ji časem přecijen koupil. Nebudu se tu proto moc rozepisovat o místech, ale spíš o práci na cestách a samozřejmě Interrailu.
Tak takhle… většina města nevypadala, ale je to hezu
Ale aspoň krátce zpátky k Hamburku. Párkrát už jsem na něj narazil a lákal mě, takže bylo fajn se zdržet. Ale hlavní cíl byla Kodaň.
Kodaň, Dánsko (5h cesta)
Dánský vagony neznačeně dělený v půlce na první a druhou třídu a neurčitý popisky sedadel „může být rezervováno“ klidu ve vlaku zrovna nepomohly. Po dohrání škatulat to ale jelo jako po másle a zase se dalo pracovat.
Město je plný galerií a malopivovarskejch pivíček k ochutnání (hlavně Reffen a To Øl za to stojej), takže nuda nehrozí. Rozhodně se vyplatí pročíst VisitCopenhagen a koupit Copenhagen Card, která bohužel na pivo nepla.
Cisternerne, krásný místo pro galerii a výstava ideální na kombinaci s The XX do uší
Malmö, Švédsko (0,5h cesta)
Byl jsem od toho trochu odrazován, ale když do Švédska stačila už jen další půlhoďka vlakem… aspoň na otočku jsem tam přes tedlec seriálovej most zajel.
Že tu točej Únětice je asi tak nejzajímavější fakt o Malmö
Návrat (13h cesta) a poučení pro příště
- Logistika: Po cestě zpět mě bolel celej člověk, včetně toho vedle. Dělit další vlakový výjezdy hamburkoidníma mezi-zastávkama proto bude nutnost, ale aspoň toho víc uvidim.
- Interrail: Místenky zatim nemělo smysl dokupovat ani u vlaků, kde to je doporučeno. Když se nelze spolehnout na značení rezervací přímo ve vlaku, nejvolnější bejvaj sedadla v uličce a protisměru v nědělenym vagonu.
- Práce: Z vlaku, kde stejně neni do čeho píchnout, se mi pracovalo mnohem líp, než zavřenej v hotelu. Budu muset vymyslet, jak si smysluplnějš rozdělit nebo posunout „pracovní dobu“. Podobnou věc nakousnul i Jen.