Po Kodani a mírnym oklepání doma jsem Interrail provětral cestou do Bruselu a okolí. Neplánovaně pak i do Amsterdamu, na spravení chuti po všech těch pralinkách, vaflích a Belgičanech.
Interrail ale pokrývá jen první cestu z vlastního státu a zpět. Při tomhlec výjezdu už jsem proto musel dokupovat cestu na hranice bokem a je dobrý nezapomenout na jednu kulišárnu ze strany ČD.
Jízdenka na první zahraniční zastávku, tedy Praha → Furth im Wald, by vyšla na 501 Kč. Rozdělením jízdenek na Praha → Domažlice a Domažlice → Furth im Wald vyjdou na 297 Kč. Tadá, ušetřeno přes 40 %. 💰
Belgie
Říkal jsem si, že 10 hodin ve vlaku proložených 2 hoďkovejma přestupama nebude bolet tolik, jako návrat z Kodaně. 1,5 hodiny zdržení prostředního vlaku mě ale donutilo z Frankfurtu jet až poslednim možnym spojem. Nulovej manévrovací prostor a dojezd chřipečky člověku na klidu úplně nepřidá.
Brusel (12h cesta + 2h zpoždění + 297 Kč za cestu po ČR)
Kombinace s nočnim vyskočenim do pochybný části hlavního města, jak už se holt kolem nádraží stává, tak nějak nastavila náladu dalších pár dní, ze který se špatně vyskakovalo. Brusel zkrátka nebyl dostatečně okouzlující, ale aspoň jsem měl základní tábor, ze kterýho jsem se dokopal vyjet na víc míst, než bylo v plánu.
Vypíchnout ovšem musim uličku Impasse de la Fidélité zaplněnou podniky místního pivovaru Delirium. Je v ní i jedna ze tří čůrajících soch, ale fascinaci timhle motivem s Belgičanama narozdíl od záliby v pivu nesdílim.
Grote Markt
Ulička vedoucí k čůrajícímu klukovi
Galeries royales Saint-Hubert
Bruggy (1,5h cesta)
Kdyby byl Colin před Bruggama v Bruselu, to by si jich jinak vážil!
Městská zvonice Belfort
Gent (0,75h cesta)
Na trase z Brugg jde ve stejnej den pohodlně stihnout ještě jedno město, kde to je na delší kochačku, příště bych si na něj proto nechal víc času.
Na soutoku Coupure a Leie
Sint-Baafsplein
Antverpy (0,75h cesta)
Rubensovo bydlo zrovna v rekonstrukci, takže jsem cvaknul aspoň sochu, procoural centrem a otočil se na překvapivě krásnej hlavák. Nádraží jsou obecně hezký stavby, uplně cejtim, jak se ve mně probouzí ten vnitřní šotouš.
Rubens na Groenplaats
Amsterdam, Nizozemsko (2,5h cesta + 1,5h zpoždění)
Jakmile člověk přejede Německo, je spousta míst tak nějak blízko. Když jsem měl Belgie ažaž, byla v pohodlně dojezdový vzdálenosti Paříž nebo Amstr. Neriskoval jsem a přejel na snídani v trávě nebo naopak.
Návrat (12,5h cesta + 403 Kč za cestu po ČR) a poučení
- Logistika: Vyplatilo se při plánování počítat se zrušenim nebo zpožděnim jakýhokoliv vlaku a tudíž nejezdit poslednim možnym.
- Interrail: Aplikace neumí zobrazit QR kód jízdenky, pokud blbne internet, ale nijak to nehlásí. Na zábavu s průvodčim zaděláno. V leteckym režimu se ovšem kdovíproč zobrazit zvládne.
- České dráhy: Přejíždět hranice po vyplácání in & out části Interrailu je levnější dělenym stylem.
- Práce: Abych netrpěl jako v hotelu v Kodani, osvědčila se ranní prochajda na dvě tři hoďky, práce, natažená obědová pauza a večer po práci zase do města. Jen to chce hotel v centru, ať může člověk hned skočit do víru.